Podzimní škody způsobené zvěří

Jakmile přišel podzim, výrazně se změnily i podoby škod způsobených zvěří. Řepka, žito, ozimá pšenice a ječmen jsou problémem obzvlášť zasaženy, ale ani čerstvě zasetá vojtěška a jetel nachový nejsou ušetřeny.

V rozdělení škod podle typu převažují na podzim tři hlavní druhy: škody rytím, okusem a pošlapáním. Především ty první způsobují divočáci, kteří se v chladnoucím počasí stávají čím dál hladovějšími, a proto stále agresivněji hledají své denní živobytí. Stává se, i když spíše na jaře, že nezpůsobují potíže jen lokálně, ale vyryjí celé řádky. To je však ten nejmenší problém. Podívejme se na ty dva vážnější.

Okusová škoda je naopak typická spíše pro menší druhy, pro zajíce, případně pro srnce a jeleny. Rostlina je při klíčení nejzranitelnější, protože veškerou energii uloženou v semeni využívá k růstu. Proto může úplná nebo částečná ztráta prvních, čerstvých listů mít fatální následky. Ale mluvme v číslech. Podle některých studií, pokud například ozimou pšenici postihne okusová škoda jen na podzim, přijde úroda asi o 2 %. Pokud by se však tento problém opakoval i na jaře, už můžeme počítat s mnohem výraznější ztrátou 14 %. Obilniny jsou však z jednoho hlediska velmi citlivé. Pokud totiž okusová škoda zasáhne praporcový list, ztráta může být až 35 %! Při (aktuálním průměrném) výnosu 215 000 Ft na hektar se tedy okusová škoda v penězích pohybuje od 4 300 až do 75 250 Ft/ha.

Škoda způsobená pošlapáním ve skutečnosti není ve všech případech spojena s volně žijící zvěří (pracovní stroje, pracovníci apod.), ale ve většině případů za ni odpovídá právě ona. Je samozřejmé, že větší škodu pošlapáním může způsobit zvíře, které má k tomu úměrně vyšší hmotnost. Za problém jsou tak nejvíce odpovědní divočáci a jeleni. Opět se podívejme na statistiky na příkladu pšenice. Už jednorázové ušlapání 10 % plochy způsobí 5% ztrátu, ale ušlapání větší plochy nevede k mnohem vyšší ztrátě, než bychom na první pohled čekali. I při 70% míře pošlapání studie počítají „jen“ s přibližně 15% ztrátou. Pokud bychom to chtěli vyjádřit i v penězích, ztráta na jeden hektar se pohybuje od 10 750 Ft až do 32 250 Ft.

A samozřejmě teď přichází hlavní otázka: jak těmto problémům vlastně předejít. Pokud však chceme zůstat věcní, musíme trochu zklamat všechny, kteří si mysleli, že si koupí Vadalarm a je hotovo. Skutečně můžeme na základě zkušeností z uplynulé sezóny a více než 100 zpětných vazeb říct, že ultrazvukové odpuzování zvěře funguje ve více než 90 % případů. Občas se ale stane, že už opravdu pomůže jen odstřel zvěře. To považujeme za dost barbarskou metodu, která nepatří do 3. tisíciletí, zároveň ale uznáváme její nezbytnost. A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na další možné postupy, jako jsou například chemická řešení. Ve většině případů se však setkáváme se zákazníky, pro které byl problém se škodami způsobenými zvěří opakovaný už po mnoho let. Zkoušeli všechno možné, od chemie až po barevné mašle, ale nic z toho nefungovalo.

Shrnuto vidíme, že s podzimem nastalo další vrcholné období škod způsobených zvěří, na které máme řešení, ale ať si nikdo nemyslí, že nabízíme zázračný prostředek. Pro dosažení ideálního výsledku je potřeba experimentovat i s rozmístěním, umístěním a směrem odpuzovačů zvěře, protože každý pozemek je jiný. Můžeme však slíbit jedno: vykonaná práce přinese své ovoce.

Pokud si myslíš, že článek byl užitečný, sdílej ho i se svými známými. Pokud s něčím nesouhlasíš nebo máš dotaz, zanech komentář!