Které zví?e zp?sobuje jaké škody na úrod??
Oficiáln? jsme vstoupili do léta, do období, ve kterém vzniká zhruba 70 % škod zp?sobených zv??í. V tomto ?lánku se podíváme na to, kterým zví?at?m jsou jednotlivé rostliny nejvíce vystaveny.
Za?n?me malým vysv?tlením pojm?. Podle toho, v jaké fázi života rostlinu škoda zp?sobená zv??í zasáhne, m?žeme mluvit o 3 r?zných skupinách: o rané, mladé a dozrávací škod? zv??í. Za ranou škodu ozna?ujeme poškození, ke kterému došlo od setí až do doby p?ed kvetením. Za mladou škodu zv??í ozna?ujeme události, k nimž došlo v období od kvetení až do dozrávání plodiny. Dozrávací škodou zv??í nazýváme poškození, které vznikne ve chvíli, kdy je plodina už tém?? zcela zralá a ?eká na sklize?. V posledn? jmenovaném p?ípad? m?že obvykle dojít k úplné škod? zv??í, což v podstat? znamená, že zví?ata zp?sobující škody si vyhlédnou celé pole a úrodu zcela zni?í.
Co okusuje zajíc polní?
Nejprve se podívejme na to, jaké problémy zp?sobují zajíci polní. V prvních m?sících roku ješt? okusují k?ru starších strom?, a když se po?así zlepší, p?edstavují ješt? v?tší hrozbu i pro nov? vysazené sazenice okusováním pupen?. Nejvíce problém? však zp?sobují v lét?, kdy okusují mrkev, zelí i melouny. Jejich škody se mén? ?asto objevují také ve slune?nici a ve vinné rév?. (P?esto mrkev zajíc?m vlastn? neprospívá)
Poj?me se podívat na jídelní?ek králíka!
Králík divoký se chová o n?co usedleji a p?edvídateln?ji než jeho polní p?íbuzný, ale stejn? dokáže zp?sobit vážné problémy. Je pro n?j typické, že se pohybuje v okolí své nory. Svými chodbami narušuje p?du, a tím zvyšuje riziko vyvrácení strom?. To ješt? zhoršuje skute?nost, že okusuje ko?eny, takže stromy mohou i odum?ít. Nej?ast?ji se živí rostlinami v okolí nory, v podstat? ochutná všechno. Je trochu nenasytný, protože rad?ji okouše mnoho jedinc?, než aby jednoho úpln? sežral. Proto je-li t?eba vy?íslit jím zp?sobenou škodu, je vhodn?jší ji vyjad?ovat spíše v hodnot? než v množství, protože okousanou mrkev už je t?žké prodat za plnou cenu.
Škody zp?sobené divo?ákem
?asto slýcháme, že divo?áci z n?jakého d?vodu napadají práv? jen jejich osev. Nejde však o žádného zlého ducha, který by divo?áky hnán p?esn? na vaše pole, ale mnohem spíše o nedostatek potravy. Obecn? se totiž lidí bojí a na otev?ený terén se odváží jen tehdy, když musejí. Pak ale tém?? všechno zlikvidují: v lét? mrkev, brambory, kuku?ici a také dozrávající obilniny. Na podzim pak zabloudí i do vinic a v zim? najdou i brambory uskladn?né ve sklep?. Krom? toho nejsou zanedbatelné ani vedlejší škody, které zp?sobují p?i hledání potravy sešlapáváním.
Poj?me se podívat na srn?í zv??!
Srnci p?sobí problémy p?edevším v ovocných sadech a v lesnictví, a až potom v rostlinné výrob?. Nejv?tší škody zp?sobují na ja?e svými parohy, které t?ou o k?ru strom?. Okusování pupen? m?žeme pozorovat také v ovocných sadech a ve vinicích. Z polních plodin srnec nejrad?ji spásá mladou slune?nici, kuku?ici a obilí, ale hlavn? jen na ja?e a v malé mí?e na podzim.
Muflon, dan?k a jelen jí všechno, co je zelené
Pupeny, výhonky, v?tvi?ky, k?ru, ale dokonce i podzemní výhonky s chutí požírají. V lét? mezi obilninami spásají jeleni p?edevším pšenici a oves. Žito je ohroženo okusováním jen za vlhkého po?así a je?men jim vysloven? nechutná, takže se mu spíše vyhýbají. Hlavní problém však není v tom, co sežerou, ale v tom, co mezitím udupou a do ?eho se válí, protože tím znemož?ují sklize?. Dan?k žije velmi podobn? jako jelen, s tím rozdílem, že mrkev ho zajímá mén?, zatímco brambory mu chutnají více. Muflon je oproti nim mnohem plašší a z lesa se odvažuje ven jen velmi z?ídka.
A nakonec v??ná otázka: co lze d?lat proti škodám zp?sobeným zv??í?
Nebudeme lhát, škody zp?sobené zv??í jsou vážný problém, tak vážný, že ho sami nedokážeme vy?ešit. Proto vás nechceme nabádat k tomu, abyste bez rozmyslu si koupili ultrazvukový plaši? zv??e Vadalarm a pak bylo všechno v po?ádku. ?ešení problému je mnohem složit?jší. Každý zem?d?lec by m?l navázat odpov?dnou spolupráci s p?íslušným mysliveckým sdružením a v p?ípad? škody hned nepožadovat náhradu škody, protože nyní je podle zákona ?ešení škod zp?sobených zv??í spole?ným úkolem mysliveckého sdružení a zem?d?lce. Proto se ob?ma stranám doporu?uje soust?edit se spíše na prevenci.
