Jarní škody způsobené zvěří

Pomalu se krajina znovu halí do zeleně a oběh půdy se opět rozbíhá. V tomto článku se pak podíváme na to, jaké problémy spojené s divokou zvěří se objevují s blížícím se jarem.

Ozime plodiny jsou na konci zimy a na začátku jara také vystaveny riziku škod způsobených zvěří. To se obvykle projevuje okusem a sešlapáváním. Typické poškození v časně jarním období spočívá v okusu a sešlapávání. Na první pohled má téměř každý tendenci se vyděsit a trhat si vlasy, když se na jaře podívá na porost. Nemusí to však být tak tragické, jak to vypadá. Ozimé obilniny (pšenice, žito, řepka, tritikale atd.) totiž dokážou škody způsobené zvěří zvládnout i bez ztráty výnosu. Nejtypičtější škody vznikají na řepce.

Konečný rozsah škod samozřejmě závisí na tom, jak se pak vlastník k porostu chová. A také do značné míry na tom, zda se škody způsobené zvěří během jara a léta znovu opakují. Odhadnout míru ztráty na úrodě u takových škod není zrovna jednoduchý úkol, proto je dobré poradit se s odhadcem škod způsobených zvěří. Je také nutné podniknout kroky, aby se situace nemohla opakovat. V takovém případě mohou odborníci doporučit i pořízení plašičů zvěře.

Další typickou jarní formou škod způsobených zvěří je rozrývání půdy. Divoká prasata totiž na jaře při hledání živočišných bílkovin vyryjí ze země larvy a ponravy. V takových případech mohou vyryt celé řádky. Tento problém lze samozřejmě řešit (nebo alespoň omezit) tím, že zabráníme přemnožení larev.